[Note to all English readers: This podcast and its description are both in Czech. Please look for English episodes of the podcast. Thank you!]

Tento týden je hostem našeho podcastu Tomáš Solák, pekař a majitel pekárny Praktika, což je rozhodně jedna z našich nejoblíbenějších pekáren v Praze. Tomáše známe už dlouho, ale nikdy jsme si nenašli chvíli si popovídat, takže jsme si tímhle podcastem splatili dluh a doufáme, že se vám bude líbit!

Tomáše jsme se ptali, jak se k pekařině vůbec dostal, co ho fascinuje na dvou klíčových věcech v jeho práci - na kvásku a na mouce mleté na kameni. Bavili jsme se také o tom, jaké to je, rozšiřovat provoz a otevírat nové pobočky, zejména v době pandemie. Možná vás bude zajímat, jaká má spolupráce s malými pěstiteli obilí úskalí (mnohem jednodušší by bylo objednávat pořád tu samou mouku z velkovýroby) a jak často se musí opravit takový mlýn na mouku. (Napovíme: je to víckrát, než byste mysleli.) No a tak se ptáme, jestli už Tomáš není unavený, a co ho vlastně po těch letech překažení žene dál. A odpověď bude velmi zajímavá.

[Fotka ukradena ze serveru Storyous. Pardon! Pracujeme na nové.]

[Note to all English readers: This podcast and its description are both in Czech. Please look for English episodes of the podcast. Thank you!]

Hostem dnešního podcastu je Lukáš Hlaváček, který se po zaučení v pražském Alcronu, jenž během jeho působení získal michelinskou hvězdu, a po šesti letech strávených ve špičkových restauracích v zahraničí vrací „na místo činu“, tj. do pražského hotelu Alcron, ale tentokrát ve zcela jiné pozici - jako šéfkuchař. Nikdy na to nechceme moc hrát, ale jen tak pro připomenutí - je mu 27 let.

Pokud by měl být Lukáš tváří budoucnosti pražské a potažmo české gastronomie, vůbec nebudeme proti. Je to člověk, který přesně ví, co chce, umí perfektně pojmenovat problémy pražské gastronomie, a má šest let odpracováno v těch nejlepších restauracích v zahraničí, odkud si přináší neskutečné množství dovedností a zkušeností, ale zejména pevný názor na to, kam by se měla gastronomie v jeho kuchyni ubírat dál.

Bavit se s Lukášem přes Skype (tímto se rovnou omlouváme za občas horší kvalitu přenosu) byla čirá radost a přiznáme se, že když jsme nahrávání vypnuli, bavili jsme se ještě asi půl hodiny a mohli bychom dál. Tady je jen několik témat, kterých jsme se dotkli:

• Překvapilo Lukáše něco pro návratu do Čech? V lidovky.cz psal o horší kvalitě surovin

• Je velký rozdíl mezi pracovním vytížení kuchařů v nejlepších restauracích ve světě aq u nás?

• Bude náročné do hotelové restaurace přilákat i místního strávníka?

• Bude se snažit navázat na předchozí vaření v Alcronu, nebo má zcela volnou ruku a vaření si bude dělat podle svého? Je to svazující, vést kuchyni tak ikonického podniku?

• Proč nemá Praha více michelinských hvězd? Co nás od více hvězd dělí? Co děláme špatně?

• Jsou často drakonické pracovní podmínky v michelinských restauracích v zahraničí v pořádku? Proč tam kuchaři vůbec zůstávají? A vyplatí se jim taková investice?

• A co si rád dá k jídlu, když se nikdo nedívá?

Pokud Vás zajímá gastronomie v Praze, zejména žánr „vyšší gastronomie“, tenhle rozhovor s neskutečně zajímavým, chytrým a vnímavým člověkem si nesmíte nechat ujít.

File this under „the question no-one’s ever asked us“, but hey Taste of Prague, what’s the five favorite meals on your travels around the world? Hey, if you haven’t noticed, it’s been a really slow year for us, the tourism industry in general, and Prague restaurants, so this is high time we tear up a bit as we recall that thing we used to call… what was it again… travel?

Anyway, consider this inspiration for your own travels when this whole thing blows over. So here we go, Zuzi’s and Jan’s five favorite bites around the world.

[Note to all English readers: This podcast and its description are both in Czech. Please look for English episodes of the podcast. Thank you!]

Hosty dnešního podcastu jsou Klára Donathová a Ondra Lipár, kteří mimo jiné stojí za projektem dojedeno.cz, který se snaží zmapovat skvělé restaurace zejména v Praze. S Klárou, která psala recenze restaurací pro Lidové noviny i časopis Euro, jsme se už jednou bavili, ale skutečným iniciátorem dnešního podcastu byl Ondra, managing editor časopisu Vogue, který reagoval na část podcastu s Hankou Michopulu, kde jsme se bavili o stavu gastro novinařiny v tištěných médiích.

Proto jsme se přes Skype spojili, abychom se pobavili o tom, jak na tom česká novinařina o jídle je, kam směřuje, zda se po roce pandemie nenachází ve stavu klinické smrti a zda se v něm náhodou nenacházela už před ní. Proč psaní o restauracích v klasických médiích netáhne? Doprovází přesun obsahu z tištěných médií do online světa zhoršení jeho kvality? Proč je tak těžké najít nějaký zdroj monetizace, který by jídelní sekce novin a časopisů uživil. Je cestou „bulvarizace“? Jaká je dnes vůbec role recenzenta restaurací, když jsou restaurace už rok téměř pořád zavřené? A byli byste pro jejich otevření, kdyby dovnitř směli jen naočkovaní nebo čerstvě otestovaní?

A pak jsme se bavili na téma „obsahu zdarma“, na který jsme si tak zvykli. Je vůbec současný model udržitelný? Nebo se i vzhledem k vyschnutí mnoha zdrojů příjmu vracíme k nějakému placenému modelu?

Z hovoru nám vznikla taková menší Katovna (Klára i Ondra jsou na výši, já jsem v této trojici ochotně přijal roli vesnického idiota), ale pokud vás problémy kolem tvorby obsahu nejen o jídle v tištěných i online médiích zajímají, určitě se Vám dnešní podcast s Klárou a s Ondrou bude líbit.

We tried a trip to Dubai during a pandemic so that you don’t have to. It was great. And it turned out very sad.

Jan liked to say that Taste of Prague was not part of „tourism“. It was part of the food industry. Well, the pandemic proved him very, very, very wrong. We were indeed part of the tourism industry, as manifested by the fact that just like most of our colleagues, we have had exactly zero business for the past year or so. You think restaurants are hurting? Look at the tourism businesses. Turns out you can’t sell a tour or a hotel stay out of a take-out window.

This is just to say that we are deeply invested in tourism, both financially and emotionally. And that is why we may be more open than most to the idea of travelling even when the care-free travel we used to know. If you lost your job and have been living off your savings for the past year or so, you want to believe that travel is still an option. So as every year, we have decided to travel somewhere warm for a bit during the winter. We were worn out. Zuzi has a health issue where the symptoms get better in warm climates. And JJ hates the cold. So we went. Here’s the story of our trip (sorry, no Dubai tips this time around) and what we’ve learnt.

We tend to write about specialty coffee in Prague every year or so, and it’s about time we revisit our piece on Prague coffee scene again because while most things have stayed the same, some might never stay the same after 2020. For comparison, check this very same post for 2020.

Again this year, we’d like to split our coffee guide to Prague into two posts: the first that explains the local coffee culture and will help you navigate the lay of the land when it comes to coffee in Prague. You know, a post we would like to read before we travel anywhere.

The second post will list our favorite coffee shops in Prague. Okay? Let’s get right to it.

St Valentine’s Day is quickly approaching, and what better way to show your love and appreciation for your better half than not kill them and yourself after a year of being stuck in quarantine together? Oh yeah, a Valentine’s Day dinner. Sure, forgot about that one.

But unless a miracle happens in the next few days, Prague will still be spending Valentine’s Day in a shutdown, so a romantic dinner will have to be a home affair. Again. But you can still win at life and become the hero your loved one deserves by getting a great take-out dinner for that special occasion and that special lady or man and finishing it at home in style. This is where we come in with this overview of what’s available.

Now, before you proceed, you might want to check out our guidelines to enjoying a take-out meal at home. It covers things like properly ordering, timing your meal, finishing dishes and plating. In addition, we have prepared a very special Valentine’s Day playlist for you, you romantic you. Click here to set the mood right. (Try if it works beforehand. There is nothing less sexy than someone „figuring out how this damn thing works“ when you should be at your romantic best.)

(Picture from Salabka.cz)

[Note to all English readers: This podcast and its description are both in Czech. Please look for English episodes of the podcast. Thank you!]

Pokud se alespoň trochu zajímáte o jídlo, Hanku Michopulu není vůbec potřeba představovat. Hanka založila snad první moderní český časopis o jídle, Apetit, a jenom tím jednou provždy ovlivnila, jak se u nás v Čechách jí a co se vaří. Ale nezůstala jen u toho - založila také jedny z prvních farmářských trhů u nás ještě předtím, než to bylo cool, napsala několik kuchařek pod zastřešující linkou „zpátky domů“, otevřela a dlouho provozovala bistro Sisters, kde otevřela cestu moderním a zdravějším chlebíčkům, a teď má jeden z nejzajímavějších a nejlepších podcastů o jídle u nás. Neměli bychom taky zapomenout na tu malou skutečnost, že doma vařila nedělní oběd pro Anthony Bourdaina. (Drops mike.)

(Jinak pokud byste s námi šli na prohlídku, náš pitch na Hanku byl dvojí. Pokud jsme měli hosty z USA Hanka byla „just like Martha Stewart, minus the home styling bits and the insider trading“, a pokud jsme měli hosty ze Spojeného království, Hanka byla „just like Nigella, minus the oooh’s and the [points finger at the side of his nose]“. Myslím, že jsme tím v pasáži mezi Sisters a Naše maso bavili všechny kolemjdoucí.

S Hankou jsme se sešli u ní doma a bavili jsme se o všem možném, třeba o jejích začátcích, o tom, co vedlo k jejímu „návratu domů“ a co ji nyní naopak táhne zase ven, mezi komunitu. Bavili jsme se taky o tom, jak se tvoří obsah o jídle, proč jídlo ve velkých novinových titulech moc netáhne a zda je současný model obsahu zadarmo na internetu vůbec z dlouhodobého hlediska udržitelný.

Povídali jsme si taky o Hančiných současných aktivitách - o „koučingu" pro restaurace a jejich vedoucí pracovníky, ale hlavně o její práci pro komunitu. V Klánovicích bude snad již brzo otevírat farmářské trhy, chystá se na komunitních chov slepic vyloučených z klecových chovů a snaží se vybudovat online databázi skromných receptů pro matky samoživitelky, což je projekt, který najdete a můžete podpořit zde.

Takže pokud si chcete poslechnout rozhovor s opravdovou legendou, tady to je. Doufáme, že se bude líbit! Přejeme vám příjemný poslech.

[Note to all English readers: This podcast and its description are both in Czech. Please look for English episodes of the podcast. Thank you!]

Jména Khanh a Giang Ta vám možná na první poslech nic neříkají, ale pokud se alespoň trochu zajímáte o jídlo v Praze, jejich restaurace Gao Den, Taro a nyní i nově Dian určitě znáte. No a právě jejich podobu, koncept a další vývoj určuje právě tahle bratrská dvojice - starší Khanh je šéfkuchařem a mladší Giang má na starosti servis a finance. Jejich restaurace nám vždy imponovaly odvahou - jejich Gao Den a pak Taro byly v podstatě prvními vietnamskými restauracemi, které měly vyšší ambice než být pouhým levným bistrem, kde si dáte rychlé pho nebo závitky k obědu. Jejich restaurace byly vždy postavené na vietnamské kuchyni, ale se zážitkem a se servisem.

Na restauracích Gao Den a Taro nás taky zajímalo, jak se tvoří „hype“. V obou případech totiž došlo k několika zásadním situacím, které příznivě ovlivnily jejich další fungování. A v obou případech u toho byla televize. Je tedy televize stále tím největším influencerem u nás? Bavili jsme se na hodně témat, tady jsou některá z nich:

• Jak je napadlo podnikat spolu?

• Proč si otevřeli Gao Den právě ve Stodůlkách?

• A jak došlo k otevření restaurace Taro?

• Jsou ve vietnamské komunitě známí?

• A jak vietnamská komunita vůbec funguje?

• Měli při zakládání restaurací nějakou inspiraci nebo vzory?

• Je pro ně při otevírání nové restaurace těžké předat stávající restauraci jinému šéfkuchaři z týmu?

• Šéfkuchaři Gao Denu a Tara jsou Češi. Je to z hlediska vietnamské restaurace a konzervativního vietnamského strávníka problém? Hraje vůbec při výběru kuchařů jejich etnický původ nějakou roli?

• Jaký vliv mělo na jejich restaurace účinkování v televizních pořadech Kamu a Prostřeno? A článek v New York Times?

• Co mají rádi z české kuchyně?

• Co jim z vietnamské kuchyně v centru Prahy stále chybí? A uživil by se takový koncept?

• A co si dají k jídlu, když se nikdo nedívá? Která pobočka KFC má ta nejlepší smažená křidýlka?

So you’re itching to get to Prague or the rest of the Czech Republic and wonder what the Covid restrictions in the Czech Republic are now, or what are the Covid travel requirements to get entry in the Czech Republic

Easy. There are two good sources for that:

The US Embassy in Prague has a great and frequently updated overview of the entire Covid situation in the Czech Republic and whether foreign travellers (with a special focus on US citizens, obviously) are allowed in the country and on what conditions.

Czech Tourism Board has the official information, although the updates are not as frequent and at times they may lag behind the reality by a week or so. For best results, we would combine these two sources to get the best picture.

Now, the bigger question is… how the hell did we end up here?